Zdraží spotřebitelské úvěry nový zákon?
Od ledna 2011 budete moci půjčené peníze bez důvodu vrátit a snadno se vyvázat z půjčky. Na druhou stranu tato novinka zatěžuje banky. Povede dobrý úmysl ke zdražení?
Již v květnu byl podpisem prezidenta republiky definitivně přijat Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Ten tzv. transponuje (převádí) do našeho právního řádu Směrnici Evropského parlamentu a Rady o smlouvách o spotřebitelském úvěru. Nový zákon nabude účinnosti se začátkem roku 2011.
Pro finanční trh jde o vcelku zásadní legislativní změnu, která zároveň ruší původní zákon č. 321/2001 Sb. Jak totiž název napovídá, jde o novou právní úpravu podmínek, za kterých lze poskytovat spotřebitelské úvěry. Jednoznačně jde o krok, kterým je myšleno na spotřebitele a který klade zvýšené nároky na společnosti poskytující úvěry. K podrobnostem se dále dostaneme, nicméně pro představu – vezmete-li si od příštího roku spotřebitelský úvěr, budete mít nově možnost do 14 dnů od podpisu smlouvy bez sankčních poplatků úvěr zrušit.
Naopak nový zákon neobsahuje maximální výši roční procentní sazby nákladů (RPSN). Po vzoru Slovenska a dalších evropských zemí takový úmysl měla ČSSD. Podle jejího tehdejšího návrhu by se tato hranice odvíjela od repo sazby stanovované Českou národní bankou (k 16.9.2010 je to 0,75 %). U půjček do 9999 Kč by hranice RPSN činila 30 % nad repo sazbu. U půjček mezi 10–30 000 korun by se k repo sazbě připočítávalo maximálně 25 %. Půjčky nad 30 000 korun by pak mohly mít RPSN maximálně 20 % nad repo sazbou. Nicméně tento návrh sněmovnou neprošel (a původní evropská směrnice hranice také nenastavuje), a tak si rozumné náklady spotřebitelského úvěru musí i nadále ohlídat sám spotřebitel. Bude k tomu ale díky novému zákonu mít lepší podklady od samotných poskytovatelů.
Úvěry na akciové nákupy zákon nereguluje
Které úvěry jsou zákonem upravované a které nikoli detailně vykládá druhý paragraf nového zákona. Základní definici je však možné vyvodit z rozpětí velikosti poskytovaného úvěru. Zákon se vztahuje na spotřebitelské úvěry vyšší než 5000 Kč (nebo na úvěry nižší, pokud jejich součet od jednoho poskytovatele překročí tuto hranici) a nižší než 1 880 000 Kč. Zároveň jsou z tohoto pásma vyjmuty třeba podnikové půjčky s úrokem nižším než tržním, úvěry poskytnuté na účely bydlení, ale také úvěry určené na nákup akcií či jiných investic (pokud je do těchto operací banka či obchodník s cennými papíry zapojen – §2 g).
Celý článek najdete na serveru měšec.cz
